Home > Z historie města > Kterak chápat Dubí?

Předem všeho publikování a zkoumání je nutné zamyslet se nad otázkou, co je vlastně Dubí. Nadpis „Kterak chápat Dubí?“ je snad poněkud zavádějící. Ale na následujících řádcích se pokusím problematiku objasnit. Pro každé bádání je nutné vytvořit si hranice. Právě přesné vymezení prostoru a času je to nejzákladnější, co si může badatel předsevzít. Ušetří mu to celou řadu pozdějších depresí, bezesných nocí a pocitů beznaděje.

Položme si naprosto jednoduchou otázku. Co je to Dubí? Odpověď by zřejmě zněla následovně: „Je to město v severozápadních Čechách vynikající svým porcelánem a lázněmi.“. Rozhodně, jenže tím jsme odpověď nezískali. Z historického hlediska totiž současné Dubí je součástí většího spolku obcí soustředěných do jednoho správního útvaru. Touto kostrbatou větou je myšleno, že Město Dubí se skládá z několika částí, které často mají zcela odlišnou minulost. Běhánky, Bystřice, Cínovec, Drahůnky, Dubí, Mstišov a Pozorka. Jedna každá obec procházela vývojem až do 60. let 20. století odděleně, v 80. letech se pak počet spojených obcí ustálil na sedmi. Co tedy obce mají a měly společného? Tak především ani jedna z nich nežila ve vzduchoprázdnu. Věděli o sobě, znali se. Probíhala migrace obyvatel, rodili se mladí a umírali staří. Přesto si každá obec zachovávala svou svébytnost. Snad nejsilnějším projevem byly místní dobrovolné hasičské spolky. Na vzájemné kradení Májek či hasičské přebory vzpomíná snad každý pamětník.

Jak tedy k tomuto nejednotnému útvaru přistupovat z vědeckého hlediska? Nejvýhodnější a nejpřesnější se zdá sledování jednotlivých obcí v kontextu celého dnešního města. V článcích zazní označení obec ve smyslu archaickém. Jedná se o označení historického území, které je nutno respektovat. Rozhodně se zdá korektnější označení „obec“, než např. čtvrť nebo část, přestože se o samosprávnou obec nejedná. Jednotlivé výsledky výzkumů pak budou prezentovány jako „historie města“, nikoliv jako „historie Dubí“. Tím bychom historickou úlohu jednotlivých obcí snižovaly, což by bylo u míst písemně známých až 500 let trestuhodné.

V následujících článcích a příspěvcích se budeme věnovat jednotlivým místům. Některá témata však přímo vyžadují zapojení všech obcí. V takových příkladech je důležitá vyváženost informací a neupřednostňování některých částí obcí. Může se však stát, že pro jednotlivá témata nebude dostačující množství dat získaných od pamětníků nebo archivních fondů. V takových případech je přínosnější zachovat chladnou hlavu a nevytvářet odvážná tvrzení. I objevení slepé uličky je objev (své by o tom mohl vyprávět J. Cimrman), který může další autory vyslat na úspěšnější kolej.

Doufám, že tyto řádky čtenář příjme jako jistý úvod, jako takové nahlédnutí pod ruce lidí, kteří se snaží vyhledat a zpracovat dávno zapomenuté nebo nikdy neznámé informace o místech, kde žijeme.

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*